Prioritní luční biotopy

Které louky jsou pro náš projekt důležité?

6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech

Tomuto společenstvu odpovídají biotopy T2.1 (Druhově bohaté subalpínské smilkové trávníky), T2.2 (Druhově bohaté horské smilkové trávníky), T2.3 (Podhorské a horské smilkové trávníky).

Obecný popis
Nízké trsnaté smilkové trávníky se vyskytují v podhorských, horských až subalpínských polohách jako náhradní vegetace po různých typech acidofilních lesů, vzácněji klečových porostů. Primárně se tato vegetace nachází v obvodech sudetských karů. Osidluje poměrně hluboké, sušší až vlhké, humózní, písčitohlinité, kyselé půdy, které jsou poměrně chudé na živiny.

Podrobnější členění

Druhově bohaté subalpínské smilkové trávníky jsou asociací endemickou pro sudetská pohoří. Tato asociace zahrnuje smilkové louky se společným výskytem druhů horských luk (zvonečník klasnatý, mochna zlatá), lučními druhy s optimem v nižších polohách (bika ladní, silenka nadmutá, pampeliška podzimní) a bylin nejvýše obhospodařovaných poloh (kokrhel sličný, pryskyřník platanolistý, hořec tolitovitý, zlatobýl obecný). Rozšíření v Krkonoších je v rozmezí nadmořských výšek 1000 až 1300m n.m

Druhově bohaté horské smilkové trávníky jsou
vegetační asociací omezenou na Krkonoše a velice fragmentárně pak na jiná sudetská pohoří. Jedná se o společenstvo, kde se uplatňuje výjimečně velké množství ekologických skupin druhů: mezofilní luční druhy (řebříček obecný, jitrocel kopinatý), druhy smilkových trávníků (rozrazil lékařský, jestřábník hladký), druhy horských luk (kakost lesní, zvonečník klasnatý) a oligotrofní druhy (ostřice kulkonosná, mochna nátržník). Tvoří přechodný pás mezi přirozenými smilkovými porosty a horskými sečenými
loukami v nadmořských výškách 700 až 1100 m n. m.
Vegetace této luční asociace je ohrožena absencí
hospodaření, případně nevhodným způsobem
obhospodařování jako je mulčování. Velkým
problémem je zvýšený přísun živin, který podmiňuje úspěch konkurenčně silných expanzních bylin jako starček fuchsův, třezalka tečkovaná nebo rdesno hadí kořen. V případě ochuzení o živiny zapřičiňuje dominanci smilky tuhé a vymizení ostatních rostlinných druhů.

Podhorské a horské smilkové trávníky bez jalovce jsou pastviny nebo jednosečné louky kyselých a málo
produktivních půd. Vyskytují se jak v sušších svahových polohách, tak na střídavě vlhkých místech v plochých terénech, často na obvodu rašelinných luk. Optimum výskytu je v podhorském a horském stupni. Vegetace je tvořená smilkou tuhou a dalšími druhy trav (kostřava ovčí, kostřava červená) doprovázenými mnoha bylinami, např. všivec lesní, violka psí, mateřídouška vejčitá, svízel hercynský, vítod ostrokřídlý.

6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří

Tomuto stanovišti odpovídá biotop T1.1 (Mezofilní ovsíkové louky)

Obecný popis
Extenzivně hnojené, jedno až dvojsečné louky s převahou vysokostébelných travin jako je ovsík vyvýšený, psárka luční, trojštět žlutavý, tomka vonná nebo kostřava červená. Vyskytují se v aluviích řek, na svazích, náspech, v místech bývalých polí, na zatravněných úhorech a v ovocných sadech od nížin do hor, většinou v blízkosti sídel. Osidlují mírně kyselé až neutrální, středně hluboké až hluboké,
mírně vlhké až mírně suché půdy s dobrou zásobou živin. Variabilita těchto porostů je poměrně široká. Velká proměnlivost druhového složení odráží poměrně široké ekologické spektrum a místní způsob hospodaření.

Jejich výjimečnost je daná společnou existencí vysokohorských rostlinných druhů ( lipnice širolistá) druhů vlhkých luk (metlice trsnatá) a běžných lučních rostlin (řebříček obecný, třezalka skvrnitá a pryskyřník prudký, zvonek rozkladitý).

6520 – Horské sečené louky

Tomuto společenstvu odpovídá biotop T1.2 (Horské trojštětové louky)

Obecný popis
Představují extenzivně hnojené (případně vápněné), jedno až dvojsečné (příležitostně přepásané) hospodářsky využívané louky v horských oblastech
od 600 m n.m. až po horní hranici lesa (1250 m n.m.), výjimečně i nad ní. Půdy jsou poměrně dobře
zásobené živinami, mírně kyselé až kyselé, mohou být mělčí až kamenité. Ve středně vysokých zapojených porostech dominují trávy kostřava červená, lipnice širolistá a trojštět žlutavý, z bylin pak především
kakost lesní a koprník štětinolistý, dalšími druhy mohou být zvoněčník černý, pryskyřník platanolistý aj.
 

Článek byl napsán s využitím Katalogu biotopů ČR, Chytrý a kol., 2001.