Rok 2017, naposledy s projektem

A je tu konec projektu LIFE CORCONTICA, tedy jeho poslední sezóny. V roce 2017 se nám opět podařila spousta věcí, o kterých jsme Vám průběžně dávali vědět zde na webových stránkách nebo přes Facebook LIFE CORCONTICA. V tomto článku se pokusíme všechny informace shrnout a podělit se o ně s Vámi. Výčet jednotlivých aktivit, cílů a výstupů za celé trvání projektu si můžete přečíst v menu v záložce Dosažené výstupy.

Sekačky, pořízené v aktivitě A2 v roce 2015, pracovaly i celou sezónu 2017 a posekalo se díky nim asi 15 ha často velmi nepřístupných či bultovitých luk. Když počasí dovolilo, tak se z těchto ploch podařilo usušit biomasu na seno, to zbalíkovat a poskytnout veřejnosti.

Tento rok byl také posledním rokem pro realizační aktivity C.
V poslední sezóně jsme z projektu obhospodařovali 41 lučních enkláv, podařilo se nám provést péči na cca 363 ha. V režimu následné péče pak fungovalo šest enkláv (90 ha) na nichž jsou příslušné pozemky již zařazeny do systému zemědělských dotací (SAPS, LFA, EZ, AEKO) a případně podle potřeby ještě podporovány z prostředků MŽP (PPK, POPFK). Z projektu LIFE CORCONTICA byla jako v minulém roce skoro polovina luk sečena (160 ha, rozloha obsahuje i senoseče před pastvou), druhá polovina pasena (140 ha).

Díky projektu na se na krkonošských loukách pase okolo 2 tisíc zvířat, především ovcí. Od loňského roku nám na vhodné louky však přibývají i masná plemena skotu (35 ha),
v roce 2017 například po dlouhé době (desítky let) pásly kravky i Lahrovy Boudy.

I v letošním roce jsme se snažili s hospodáři na mnoha plochách dělat tzv. nadstavbové činnosti, jako jsou jarní vláčení (135 ha), seč a hrabání nedopasků po pastvě, senoseče před pastvou a ponechávání neposečených pásů v loukách. Tím se snažíme roztříštit zavedené jednolité hospodaření na loukách do co největší mozaiky. Taková péče totiž vyhovuje nejenom bylinám, ale i živočichům, především bezobratlým.

Největší mozaiky péče dosáhli na Severce, Velkých Tippeltových Boudách a Niklově vrchu. Největší mozaiku seče jste již třetím rokem mohli vidět na enklávě Patejdlova bouda.

Mnoho lučních enkláv stále potřebuje rázné technické zásahy obnovující udržitelné pravidelné hospodaření. V roce 2017 proto na horských loukách opět fungovala pracovní skupina SKRNAP, tentokrát o třech členech a uzavírali se smlouvy s dodavateli na práce, které byly nad technické možnosti pracovní skupiny.

Pracovní skupina likvidovala invazní rostliny na 7,5 hektarech, mechanickou
i chemickou cestou. Ze 3 ha luk vykácela náletové dřeviny. Členové skupiny dále obnovili 380 metrů stružek a vynesli z
luk 10 tun kamení, které vyskládali na zídky nebo snosy. S frézou pak odstranili několik desítek menších pařezů, které překážely ve vhodném obhospodařování luk, např. sečí.

Z uzavřených smluv bylo likvidováno 0,6 ha invazních rostlin, pročištěno 330 m stružek, vyfrézovalo se několik desítek překážejících pařezů, a zlikvidovalo borůvčí na téměř 2 ha. V tomto roce se vyřezalo přes 8 ha náletových dřevin, které byly z nepřístupných lokalit (např. Kláštěrka, Velké Tippeltovy Boudy) odstraněny za pomoci vrtulníku.

V této aktivitě byli taktéž zapojeni jednotliví hospodáři, kteří na „svých“ enklávách likvidovali borůvčí (celkem 8,5 ha) a hnojili kompostem vytipovaná, na živiny chudá místa na loukách (8 ha).

Poslední sezóna v plánech šetrného hospodaření probíhala přímou formou na 80 ha na všech 11 zapojených farmách.

Letos se také pokračovalo v pracích na dvou lokalitách s výskytem vzácného hořečku mnohotvarého českého (aktivita C6). Péče
o hořeček probíhá ve dvou vlnách, v první brzceletní fázi se plocha s výskytem hořečků poseče a biomasa se vyhrabe. V podzimní fázi,
po odkvětu a vysemenění rostlin hořečku,
probíhá disturbanční management. Tento management spočívá v posekání plochy, vyhrabání biomasy a pásovému narušovaní drnu, a to jak vertikutací drnu, tak vytvářením tzv. gapů, tedy plošek s obnaženou půdou. Tyto plošky jsou velmi důležité pro vzcházení a uchycení semenáčku hořečku. V roce 2017 jsme napočítali v naší jediné populaci 81 kusů rostlin, což je nejvíce rostlinek za dobu trvání projektu, ale i dlouho před jeho začátkem.

Pro vranku (aktivita C7) byly dokončené terénní práce a to opatřením pro zvýšení heterogenity a stabilizaci koryta toku Albeřického potoka. Na čtyřech místech byly na délce cca 5m vyrovnány velké kameny tak, aby na dně, ale i v navazujících březích vznikly drobné úkryty pro vranku. Pořádali jsme již druhý workshop o vrance, kde byl představen stav českých řek a jejich průchodnost se zaměřením na evropsky významnou lokalitu Krkonoše. S vrankou jsme se ale tímto workshopem nerozloučili a v polovině roku jsme vydali publikaci o vrance: Vranka obecná a péče o vodní toky v Krkonoších.

V rámci monitoringu proběhlo vyhodnocování získaných dat (z let 2013 – 2017) a jejich výsledky se brzy dozvíte v připravovaném článku o monitoringu, o kterém Vás budeme brzy informovat. Krátce k monitoringu Vám již řekneme teď.
Na Bolkovském potoce byl prokázán výskyt 3 druhů ryb (i vranku) a mihulí (a raka kamenáče), v rámci realizačních akcí (C7) byly populace transferovány na jiná, vhodná místa toku, po provedených pracích monitoring potvrdil zpětnou samovolnou kolonizaci upravené části toku. Na Albeřickém potoce nebyla vranka před započetím prací odchycena a po dokončení prací taktéž ne, zprávy od místních rybářů však říkají, že v roce 2017 byla vranka na upravované části toku odchycena.
Monitoring hořečku jsme zmínili již v odstavci výše.
Monitoring bezobratlých proběhl na 29 lučních enklávách a získali jsme tak první ucelený soubor dat o druhovém složení bezobratlých živočichů na horských loukách KRNAP. Nejdůležitějším doporučením vyplývajícím z monitoringu bezobratlých je ještě větší zvýšení členitosti vhodných mng opatření (mozaikovitosti) a ponechávání neposečených pásů či pásů bez péče.

Monitoring luk proběhl na 90 trvalých plochách, z toho 80 trvalých ploch bylo v péči projektu a 10 ploch bylo neobhospodařovaných. Ze získaných dat je zřejmé, že projekt zamezil degradaci krkonošských lučních porostů. Ochranářský stav 18 % sledovaných lučních stanovišť porostů v péči projektu se výrazně zlepšil, 67 % stanovišť porostů se nezměnilo a 15 % výrazně zhoršil. Oproti tomu stav většiny z deseti sledovaných neobhospodařovaných luk se výrazně zhoršil (60 %), zbytek byl beze změny. Tato data jsou pouze orientační, projekt trval příliš krátkou dobu, aby se zlepšení projevilo, zlepšení stavu luk je totiž během na desítky let. Můžeme ale říci, že v převážné většině případů se nám podařilo zastavit degradaci lučních porostů.

V rámci propagace projektu jste si o nás mohli přečíst v několika článcích, vidět nás v TV a slyšet v rozhlase, viz záložka média. Uspořádali jsme závěrečnou tiskovou konferenci o dopadu projektu na krkonošské louky, které se zúčastnili zástupci deníků, rozhlasu a televize. Během konference proběhlo několik vstupů do živého vysílání České televize. Vydali jsme 2 tiskové zprávy – Farmářské stezky a Krkonoše opět žijí (ke konci projektu). Napsali o nás v 29 článcích. Český rozhlas HK vydal reportáž k tiskové konferenci k ukončování projektu – Projekt LIFE CORCONTICA končí. O konci projektu proběhlo několik reportáží v ČT 24 a na ČT1 v Toulavé kameře byly představeny Krkonošské farmářské stezky, tento první díl seznamuje s principem farmářských stezek v Krkonoších a přibližuje jednu stezku, a to Arnikovou.

Osvětu o hospodaření na loukách a jejich historii jsme poskytli členům hnutí Brontosaurus (již po čtvrté), na Dni Země v Jilemnici a Hostinném několika třídám ze základních a mateřských škol a izraelskému velvyslanci.

Již po třetí za námi dorazila 7 třída z vrchlabské základní školy na program o loukách. Ve spolupráci s pracovníky ekologické výchovy KRNAP jsme vytvořili nový program o loukách (s teoretickou i praktickou částí), který bude v blízké době nabídnut veřejnosti a školám.
V červnu nám byla umožněna studijní cesta do Tyrolských Alp, kde jsme se seznámili s péčí o alpské louky, problematikou, se kterou se v Alpách potýkají a finančním (dotačním) pozadím hospodaření. Článek přibližující shodné a rozdílné aspekty v hospodaření na krkonošských a alpských loukách již bude brzy k dispozici.

Opět i v roce 2017 se nám přihlásilo několik dobrovolnických skupin pro práci na loukách. Již druhý rok přijeli žáci střední školy z České lesnické akademie Trutnov a pracovníci ČMSS. V letošním roce nám zde pomáhala i skupina skautů v rámci své akce OBROK2017. Všem zúčastněným za pomoc děkujeme.

Krom publikace o vrance jsme vydali také publikaci
o loukách – Tour de Corcontica, aneb cesta ke květnatým loukám, určenou především pro
odbornou veřejnost.

V závěru roku jsme pracovali na tzv. Laymans Report – zprávě o činnosti projektu v letech 2012 -2018.

Na podzim jsme uspořádali seminář k Portálu farmáře, kterého se zúčastnili hospodáři zapojení do projektu, a pár dalších mimo projekt. Pracovníků Správy KRNAP a AOPK jsme představili monitoring prováděný v rámci projektu.

V rámci marketingové studie jsme připravili Krkonošské farmářské stezky a vytiskli leták.

V Miláně na konferenci o invazních rostlinách jsme publikovali zprávu o invazních rostlinách v Krkonoších, o metodách jejich likvidace a dosažených výsledcích. U nás jsme v Praze na konferenci o programech LIFE a na podzim na konferenci o krajinotvorných programech v Železných horách prezentovali výsledky a průběh projektu.

I letos stály u lučních enkláv naše projektové ovce, které informují o činnostech projektu. V letošním roce nás ale překvapila brzká sněhová nadílka (která již neroztála) a některé z projektových oveček zůstaly nedohledány pod vrstvou sněhu (ani lavinové sondy nepomohly, pravděpodobné je, že je vítr přemístil o kus jinam, než byly původně), proto nás na jaře 2018 možná leckde čeká překvapení. Nebojte se však, ovečky svezeme a čeká je náležitá péče a obnova.